Na Václaváku dnes odpoledne nebudu, ale nemám potřebu zesměšňovat účastníky této akce

Proč? Protože zoufalí lidé dělají zoufalé věci a nikdy není tak špatně, aby nemohlo být ještě hůř... Mé dnešní řádky jsou tak reakcí na blog kolegy Zieglera, který všechno ví, všude byl a všechno zná. Já ale vím, že nic nevím

Patřím ke generací lidí, kteří na Václaváku zvonili klíči v listopadu 1989 a skandovali "Svobodu, svobodu, svobodu". Svobody jsme se sice dočkali, ale netrvala dlouho. Byli jsme tehdy mladí a taky hodně naivní nicméně shodli jsme se v tom co už nechceme a co chceme. Že nechceme vládu jedné strany a že chceme svobodu projevu. Dnes tu máme vládu pěti stran a není to taky žádná sláva. 

Mám kamaráda, který v listopadu 1989 byl na Václaváku se mnou a tehdy jsme měli prakticky stejné politické i náboženské názory jenom s tím rozdílem, že on byl katolík a já protestant. Kamarádi jsme stále, ale nedávno jsme se shodli, že v politice se neshodneme, a že na pivo spolu raději  nezajedeme, protože bychom se pohádali, kdybychom řešili politiku. Tedy řešit ji chtěl hlavně on. Já ne.

Na rozdíl od Libora jsem se já nikdy nezúčastnil demonstrací, které organizoval spolek Milión chvilek, přestože jsem Babiše bytostně nesnášel. V tom jsem byli spolu zajedno. Nicméně dlouhodobě byl mezi námi názorový střet v pohledu na Václava Havla, ale nebylo to nic zásadního, co by narušilo naše přátelství. Ani to, že Libor byl a je eurohujer a já byl od prvopočátku euroskeptik.

Přiznávám, že jsem v referendu hlasoval proti vstupu do EU a nestydím se za to. Dokonce jsem tehdy kandidoval za stranu "Volba pro budoucnost", která jako jediná byla proti vstupu do EU. A před posledními parlamentními volbami jsem Liborovi říkal, že i když Babiš skončí v opozici, že si nedělám iluze, že nová vláda bude lepší než ta Babišova.

Nemám vůbec radost z toho, že se má předpověď naplnila a když jsem mu to připomněl, tak narazila kosa na kámen. On totiž na rozdíl ode mne je s Fialovou vládou maximálně spokojen. Na rozdíl ode mne. Zásadní problém je v tom, že on se v první řadě považuje za Evropana a pak teprve za Čecha. A já to mám přesně obráceně. Takže asi chápete, proč s ním na pivo jít nechci. Šel bych, ale to bychom nesměli řešit politiku a to s ním bohužel nejde. On tou politikou stále žije a já už chci mít ve svém věku klid a užívat si důchodu pokud mi to ještě zdraví dovolí. Takže na Václavák mne dneska nikdo nedostane, protože to je ztráta času. A hlavně jsem toho názoru, že o vládě by se mělo hlasovat ve svobodných volbách a nikoli v ulicích či náměstích, přestože mi není jedno, kolik stupňů budu mít v zimě v obýváku. Já totiž mám rád teplo a svetr nosím i když máme doma 22 stupňů Celsia.