Jak chutná moc aneb Farma zvířat po česku.

První, co mne dnes u snídaně napadlo, byla myšlenka z Orwellovy novely že "Všichni jsme si rovni, ale někteří jsme si rovnější". A nelze taky nevzpomenout na knihu Ladislava Mňačka "Jak chutná moc"

Zjištění reportérů bulvárního plátku Blesk bylo natolik šokující, že jsem nevěřil svým očím. Prymula s Faltýnkem v restauraci a ještě k tomu bez roušek. Tomu říkám mafie po česku v konavirové době. Já jsem Prymulovi nikdy nevěřil a rezignace plukovníka se dá čekat, přestože to Faltýnek vzal na sebe. Jeden za osmnáct a druhý bez dvou za dvacet. Co v té hospodě dělali a co projednávali není v tuto chvíli podstatné.

Babiš z toho potřebuje vyjít v uvozovkách s čistým štítem a protože tonoucí se stébla  chytá je víceméně jasné, že Prymulova kariéra v roli ministra zdravotnictví je u konce... Co si asi tak teď říká bývalý ministr zdravotnictví Vojtěch? 

Farma zvířat byla sice reakcí na ruskou revoluci a Stalinův kult osobnosti, ale ta kniha má nadčasovou platnost a pasuje krásně na jakoukoli dobu a jakýkoli režim. Momentálně je aktuální tady a teď. Prasata převzala moc a hloupé ovce si nechají nabulíkovat všechno možné i nemožné. A většina ostatních zvířat těch svobodných otroků pořád nic nechápe.

Jenom nevím jestli Prymula dostane od Zemana ten metál za zásluhy. Nechtěl bych teď být v prezidentově kůži...