- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Ve většině případů, kdy se musíme nějak rozhodovat, to nemá žádné dalekosáhlé důsledky: jaké šaty si vybereme, jaké auto, jakou dovolenou – naše budoucnost na tom nezávisí. Významnější už je volba našeho bydliště a našeho povolání a zvláštní dosah má volba našeho partnera v manželství. Ale i tato rozhodnutí se týkají jen naší pozemské budoucnosti, která sama o sobě je hodně nejistá.
Avšak jak tomu je s volbou, která se týká naší věčné budoucnosti? Zde je každý vyzýván, aby učinil správné rozhodnutí a zvolil cestu, která vede k věčnému životu. Bible nám v evangeliu říká, že cesta, která vede ke zkáze, je široká a že po ní jdou mnozí. Ta druhá cesta, která vede k životu je úzká a jen nemnozí ji nalézají (Matouš 7,13-14).
Široká cesta se zdá být snazší. Člověk tam má četné společníky a omlouvá svá pochybení myšlenkou: „Vždyť to tak dělají všichni!“ Ale Boží slovo jasně říká, že tato cesta jde do zatracení.
Ta druhá cesta, která jde přes obrácení k Bohu a víru v Ježíše Krista k věčnému životu, je „úzká“ cesta. Ten, kdo na ni chce vstoupit, musí odložit zavazadlo, které mu brání vejít, jako je samospravedlnost a pýcha. Ale jaké štěstí, že dostaneme jistotu, že se nalézáme na správné cestě. Na cestě, která vede k životu.
Výše uvedené řádky jsou drobným zamyšlením nad následujícím biblickým veršem, který patří mezi ty klíčové.
Ježíš mu řekl: „Já jsem ta Cesta, Pravda i Život.
Nikdo nepřichází k Otci než skrze mne.“
(Jan 14,6)
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |